Kadeřnictví a nehtová modeláž   HÁRKO

 

Člověk odedávna pečoval o svůj vzhled.Proto i dějiny  lazebnického řemesla sahají až ke vzniku lidské civilizace.Nejdřívě používal kostěnné a bronzové ozdoby,později se snažil pečovat o celý svůj zevnějšek.Z historie známe rozdíly mezi společenskými třídami.Oblečení, celková úprava vzhledu,tedy i účes,jsou nedílnou součástí těchto etap.Velký vliv na vývoj účesů mělo i náboženství.Kudrlinky,dlouhé vlasy,mikáda,lokny-je to historická spirála,vše tu už minimálně jednou bylo,vždy však v  jiném provedení.Pojďme si to trochu přiblížit.

 

Profesi kadeřníka tehdy ovládali otroci.Podle historických zpráv z vykopávek je jasné,že se o tělo i vlasy uměli starat velmi dobře.Prioritou byl pečlivý střih,vlasy se přimašťovaly,dodával se jim lesk a věděli také,jak naložit s vlasy,aby udržely tvar účesu,vše v každodenní,úzkostlivé čistotě.Víme,že se očistě a zkrášlování těla věnovali i několik hodin denně.Používali regenerační zábaly na tělo i vlasy,vonné oleje.Ochlupení se považovalo za nečistotu,proto si je pečlivě holili ,často i s obočím a dokonce vlasovým porostem.Těžko říct,zda v Egyptě vládl natolik kult čistoty,nebo to bylo z praktického hlediska-ochrana před slunečním žárem.Jasné je to,že bohatá vrstva si na vyholené hlavy pořizovavala různé paruky vyrobené z rostlinných vláken,ovčího rouna i z vlasů otroků,méně i více zdobené.Převládala různě střižená mikáda s výraznými ofinami,kontrast geometrické ofiny k různě dlouhým vlasům,zdobilo se copánky,korálky,stuhami,čelenkami,peřím,zlatem.Líčili se nejen ženy,ale i muži.Dokreslovali si vyholené obočí a protahovali si linkami tzv.kočičí oči.Malovali na tělo ornamenty hennou.Používali také jiná přírodní barviva ,odstíny černé,červené,bílé a zelené.Muži nosili převážně krátké střihy vlasů.Muži i ženy si na slunci přimaštěné vlasy chránili plachetkou.Nejznámější královnou udávající trend v modě ,byla jistě královna Kleopatra VII.Filopátor,nar.69 - 12.8.30 př.n.l,z rodu Ptolemaiovců.

 

Přijímali egyptskou kulturu.Muži nosili pěstěný plnovous,bohatě kadeřený.Barvili a odbarvovali do červeno-meděnných odstínů hennou,mořskou vodou a sluncem.

Žili prostě,dle náboženství.Muži si kadeřili vlasy na spáncích.Nosili na hlavě roušku,jako arabové,posléze čepičku.Ženy prosté,rozpuštěné vlasy,s pěšinou uprostřed.

 

Kréta ovlivňovala evropskou kulturu až přibližně do r.1400př.n.l,kdy po zemětřesení a opakovaných nájezdech Řeků vymizela.Ženy byly velice elagantní,vlasy nosily bohaté ,kadeřavé,zdobené klobouky.Šaty vrstvené z několika druhů látek.

 

Řecký trend úpravy vlasů přetrvával asi 2000 let.

Vlasy žen byly mírně zvlněné,

rozděleny uprostřed obloukem, zakrývajícím spánky, na šíji tvořil uzel, nebo vyčesané s uzlem na temeni hlavy.Drdoly se různě proplétaly a prokládaly. Později byly účesy bohatší o příčesy,začaly se zdobit stuhami a čelenkami. Muži nosili krátké zvlněné vlasy, rozčesány paprskovitě do stran,usměrněné páskem,neboli čelenkou po obvodě hlavy.  Tváře nosili hladce vyholeny.Zde byli lazebníci považováni za mistry svého řemesla   a bohatější domácnosti si je nechávali vyučit z řad otroků.

 

Nejprve nosily provdané Římanky přes účesy závoj. S přibývající mocí a bohatstvím se zvyšovaly i požadavky na módu. Účesy byly dekorativnější, čelenku  vystřídala péra, květy lotosu, perly,zlaté ozdoby.Vlasy byly vyčesány do vyšších uzlů, s vypletenými copy, s množstvím ruliček, tvořící nad čelem čelenku. Vlasy se postupně zesvětlovaly.Jak se měnily účesy, měnila se i jejich barva. Ženy v Římě si začaly své přirozeně černé vlasy odbarvovat. Módní byl nejprve narudlý odstín.
K tomu sloužilo speciálně vyrobené mýdlo z kozího loje a bukového listí.
Pak přišly do módy světlé vlasy. Ty nahradily paruky z vlasů zajatých germánských dívek. Začly se používat vlásenky. Muži byli hladce oholeni a vlasy nosili sčesané do čela .S příchodem křesťanů byl potlačen přepych a byl vyzdvižen obdiv,ke kráse duše.

Římští muži se oddívali do bílé košile ke kolenům, tzv. tuniky, přes ni si oblékali pruh látky, tzv. tógu. Římské ženy nosily různobarevné košile ke kotníkům zvané štola.Obouvali se do sandálů nebo do polovysoké kožené obuvi.

Muži si zesvětlovali vlasy vápennou vodou,ta také působila,jak tužidlo.Takže vlasy mohly být upraveny do hrůzostrašných kreací,které v boji sloužily k zastrašení nepřítele.Za římské nadvlády chodili hladce vyholeni,pak si nechávali narůst mohutný knír.Ženy nosily jednoduché copy,nebo ohony.Přibarvovali vlasy červeně.U nás známé postavičky z animovaných filmů Asterix a Obelix byli Galové.

Gotický styl (12.15.století),vznikl postupně,ze stylu románského ve Francii,styl nebyl rozšířen,jako románský,po celé Evropě,nýbrž v jeho západní a střední části.Stavební sloh se vyznačuje obrovskými katedrálami -vysoké věže směřující k Bohu,vnitřní opěrný systém  klenebních žeber.I v módě se projevovala vertikalita,stejně ,jako v sochařství začly se vypracovávat drapérie-splývání látky od hora dolů.Prodloužené siluety,vysoké špičaté klobouky,závoje,splývavé šaty s vlečkou a rozšířené dlouhé rukávy s rozparky.Klasickým příkladem je Bílá paní a Jana Brejchová ve filmu Noc na Karlštejně.

Úpravě vlasů se věnovala velká pozornost. Dlouhé vlasy byly považovány za symbol ženské krásy. A což teprve, byly-li zlaté barvy.To vše známe ze středověkých legend a později se objevily i v pohádkách.Vdané ženy  musely nosit však vlasy zcela zakryté.Je jistě pozoruhodné,kolik různých zavinutí existovalo.Roušku doplňoval pruh látky,tzv.podvínek,kterým se podvazovala brada a zakrýval se jím krk.Krásné dlouhé vlasy směly ukazovat jen svobodné dívky.Obvykle je splétaly do copů a ohonů,ale nosily je i nakadeřené.

 

 

Složitá politická, hospodářská i náborozšířila se od přelomu 13. a 14. století do 16. století do většiny evropských zemí. Rozvíjí se humanismus, nastává odvrat od teologie k světskému myšlení, od mystiky a pasivity k oslavě vůle a aktivity člověka. Začíná využívat kulturního odkazu antiky.bohatých městských státech severní Itálie renesance vznikla a s ní i naprosto nové zvyky v oblékání. Města Miláno a Florencie nejvíce ovlivňovaly zaalpské země, zatímco v Benátkách a Janově, střediska zámořského obchodu, je znát vliv orientu. Typickým prvkem odívání byl ideál harmonie. Mužský oděv se v podstatě nelišil od oděvu z předcházejícího období. Skládal se z přiléhavého kabátce a nohavic, které jasně zdůrazňovaly linii nohou. Svrchní částí byl krátký tappert bez rukávů, řasený do pravidelných záhybů, lemovaný i podšívaný kožešinami. Starší muži nosili dlouhý řasený plášť s rukávy, který poskytoval pohodlí i důstojnost, proto byl oblíbený u učenců, a dodnes jej nosí univerzitní hodnostáři.

Nejjednodušším spodním domácím kusem oděvu u žen, byla gamurra. Skládala se ze samostatného živůtku, zepředu otevřeného a stahovaného šněrováním,z přišívaných nebo přivazovaných rukávů a sukně nabírané v pase. Přes gomurru se nosila cotta, zhotovovaná z dražších vzorovaných látek, měla výstřih, otevřené rukávy a sukni přecházející do vlečky. Esteticky významná byla i košile, která patřila díky prostřihovaným rukávům k nejhonosnějším částem oblečení, zdobila se většinou výšivkami.

V souladu se změnou odevu se změnila i úprava vlasů. U žen byly oblíbené jemné síťky a závoje, u mužů turbany a barety

 

Období dominantního vlivu Španělska na Evropské odívání, by se dalo přibližně ohraničit vládou Filipa II.a Filipa III., tedy cca v letech 1550 až 1620. Španělský dvorský kostým byl vzorem pro všechny panovnické dvory a v každé zemi dostal svou jedinečnou podobu.

Ženská i mužská móda se v této době formovala korzetem, který se vyztužoval kosticemi a u dívek dokonce kovovými deskami, které měly zabránit poprsí ve vývinu. Sukni ženám podpírala krinolína s kovovými obručemi, vycpávkami z plsti a mořské trávy Přes korzet a krinolínu si ženy oblékaly dvojité svrchní roucho z těžkého hedvábí, zdobené perlami, drahokamy, stužkami a výšivkami. Živůtek byl u krku obyčejně zakončený tuhým okružím, které se v průběhu času zvětšovalo. V přísně Španělsku byl vyžadován také přísný účes. Vlasy se vyčesávaly vysoko, upevňovaly se u temene a zdobily se šperky nebo malými kloboučky. Účes mužů byl krátce střižený, nosily se i krátké bradky. Pokrývkou hlavy byl baret a vysoký tuhý klobouk. Vrchním oděvem byl krátký pláštík v podobě pelerínky. Krátké objemné nohavice sahaly pouze do poloviny stehen, proto se staly punčochy důležitou oděvní součástí. Módní a přepychové byly pletené hedvábné punčochy.Pletly se i z vlny a bavlny, méně zámožní nosili punčochy šité ze sukna.

Tato móda, ač deformovala lidskou postavu, se v Evropě stala naprostým hitem, úplně vytlačila přirozenější módu italskou a udržela se dlouho do 17. století

 

Renesanci do Uher přinesla Beatrice Aragonská, manželka krále Matyáše Korvína a dcera neapolského krále Ferdinanda I.. Na mramorovém reliéfu od Szépmüveszetiho v muzeu v Budapešti je zobrazená ve svém korunovačním rouchu, má vysoko odhalené čelo, vlasy sčesané dozadu pokryté lehoučkým závojem. Šaty z hedvábného vzorovaného damašku mají hluboký výstřih, vpředu šněrovaný živůtek a je z něj vidět bílou košili.

Mužský oděv charakterizovaly prvky německo-italské a turecké módy. Charakterizovali ho spodní košile, přiléhavý kabátec, nohavice a svrchní volný plášť. Kabátec se vpředu zapínal na knoflíky od hrdla až po pás. Dlouhé úzké rukávy sahaly až na hřbet ruky. Praktickým doplňkem byl opasek zhotovený z orientálních tkanin nebo z pletených hedvábných šňůr. Typickou ozdobou charakterizující uherský oděv bylo zapínání na knoflíky a smyčky. Knoflíky a spony u nejzámožnějších šlechticů skutečným uměleckým dílem, většinou stříbrné či pozlacené s drahými kameny a polodrahokamy.

 

Německá móda se formovala jako kombinace módy burgundského dvora, některých prvků módy italských měst a oděvu rakouského císaře Maxmiliána.

Ženský oděv charakterizoval přiléhavý, hluboko dekoltovaný živůtek a bohatá, jemně řasená sukně. Rukávy, tvořící dominantu oděvní linie, byly často velmi pompézně tvarované, prostřihované a přivazované k živůtku. Košile sahala postupně výše, až přikryla hrudník a hrdlo úplně. Zakončoval ji malý volán, předchůdce pozdějšího okruží. Prodloužily se i rukávy a sahaly často i po prsty. Na rozdíl od slunečné Itálie si ženy v německých zemích vyčesávaly vlasy nahoru, dívky si zaplétaly vrkoče. Účesy se překrývaly rozličnými čepci, vzácně i barety.

Mužský oděv se skládal z původně krátkého, později se prodlužujícího kabátce, s bohatými dekorativními rukávy a z užších, často bizardně prostřihovaných nohavic, na které se soustředila pozornost módy. Na kabátec se oblékala do záhybů skládaná volná suknice se širokými rukávy přepásaná opaskem. Svrchní oděv tvořila bohatě řasený dlouhý kabát podšitý kožešinou. Muži v tomto období nosili vlasy nakrátko a rovně sestřižené.

 

Alžběta I. v renesančním oděvu s hlubokou dekoltáží a křídlovitým límcem

Mužská móda se v Anglii jen mírně odchýlila od španělského vzoru. Okruží na krku a na zápěstí se změnilo na krajkový límec a manžety. Další odchylkou byla mnohem větší barevnost. Módní byly barvy jako bristolská červená, kendalská zelená a coventryská modrá^.

Ženy se snažily oblékáním co nejvíce napodobit královnu Alžbětu I. Obvykle se nosívaly šaty s hlubokou dekoltáží a dvojitým límcem křídlovitého tvaru. Živůtek vybíhal do velmi úzké špičky, rukávy převyšovaly výšku ramen^. Sukně měla sudovitý tvar a byla kratší, než by strpěli ve Španělsku

 

 

 

 

 

 

Ovšem takovéto inovace nikdy nejdou jen tak snadno. Někteří svobodomyslní vzdělanci zaplatili za svá tvrzení životem (jako například notoricky známí Giordano Bruno). Někteří umělci se ovšem tešili nebývalé slávě a velkému uznání a své pokrokové myšlení a vědecké výzkumy si (jak my již dobře víme) tvořili takzvaně do šuplíku (Leonardo Da Vinci a jeho přínos moderní

Humanismus se zaměřuje na člověka a jeho pozemskost, snaží se vytvořit všestraně rozvinutého a tím tedy harmonického člověka. Jde o to, nechat ho přemýšlet a vymanit jej z tupé středověké poslušnosti o kterou pochopitelně moderní svobodný měšťan nestojí.

Renesanční doba otevírala bránu novověku, a novému člověku, který touží poznat sám sebe a zákonistosti světa jemu známého. Tato dobá se dá označit jako epocha rozumu.

Renesanční móda byla výrazně ovlivněná antickým ideálem, který je tak patrný v umění. Vše nutně muselo odpovídat harmonickému pojetí souměrnosti a uměřenosti. Centrem všeho dění se stala Itálie, ze které se renesanční móda a sloh jako takový rozšířil do ostaních zemí. Nepřirozené protáhlé gotické tvary a všerůzné špice se nyní staly nemoderními a postupně zmizely. Uplatňovala se krása a vytříbenost textilí, které byly vytvářeny přednímy italskými umělci.

Velmi oblíbeným vzorem se stal motiv granátového jablka, nebo jiných velkých vzorů aplikováných na materiál jako je samet, brokát, či hedvábí. Móda se snažila být harmonicky sladěná a dokonale vyvážená, neporušovala celek a dodržovala soulad všech částí. Renesanční móda se stala mnohem přirozenější, přinesla nové střihy, nové způsoby řasení a nové modní prvky.

V nově vzniklých ideálech krásy, pocházejícich z Itálie, byly zpočátku důležité spíše útlejší postavy a proto byla i mírnější spotřeba tkanin.

Estetický idéal se ovšem změnil s příchodem 16. století. Oděv dodávál svým nositelům na důstojnosti a začal mohutnět. Moderní materiály byly težké a měkké. Látky se začaly z itálie vyvážet do Evropy, rostla sláva měst jako jsou Benátky, Janov, Florencie, Milán a Lucca kde vznikaly vynikající textilní manufaktury (ve Florencii bylo až 300 soukenických dílen). S renesančním individualismem přichází i soutěživost mezi jednotlivými městskými republikami a tak vznikají i výrazné rozdíly v oděvu.

Módě začaly nejvíce podléhat rukávy. U mužského oděvu se na rukávech v místě lokte dělaly rozparky, které byly zpočátku pouze funkčního charakteru. Později, ve století 16. se ovšem tento detailní prvek stavá vysloveně módní záležitostí. Rukávy se začaly ozdobně prostřihovat do různých tvarů a zespod prosvítal barevný spodní podklad, nebo spodní prádlo. Ke zhotovení spodního prádla byla potřeba velmi jemná a drahá tkanina bílé barvy. To byl typ toho nejluxusnějšího spodního prádla, které se mohlo objevit pouze v šatníku těch nejbohatších.

Mladíci nosili jako svrchní oděv kratký kabátek, střižený do zvonu, naproti tomu vážení muži, učenci a starci nosili dlouhý, bohatě řasený plášť s velkým kulatým límcem a všitými rukávy (tento dnes ceremoniální oděv můžeme zaznamenat po celém světě a to na univerzitách při oficiálních slavnostech).

V ženském odívání byla novinkou sukně oddělená od živůtku a takto bylo dosaženo přirozeného členění postavy. Dekolt živůtku býval kruhový nebo čtvercový. Volně přišité k živůtku pak byly bohatě zdobené rukávy, které stejně jako u mužského odívání podlehály módě a bylo možno je obměňovat.

Novým módním doplňkem se staly hodinky, které se nosily na řetězu kolem krku. Na řetězu kolem pasu pak bývaly zavěšeny různé věci jako vějíře, klíče a váčky s penězi. Muži nosili barety, někdy zdobené peříčky a vlasy mívali delší, po ramena. U žen nebyly tmavé vlasy v módě, a proto si černovlasé Italky už tehdy vlasy barvily a odbarvovaly, či je proplétaly cizími světlými vlasy. U vdaných žen se pokrývka hlavy začala zmenšovat a stala se spíše ozdobou.

Módním hitem se stal kapesníček - ozdobný a krajkovaný, nebyl určen k praktickému užívání. v 16. století se tento módní prvek rozšířil do všech Evropských zemí. Obejvily se také parfémované rukavice, které se postupně staly velmi oblíbeným módním doplňkem a bílé, čisté rukavice pak byly nepostradatelné pro služebnictvo. S novými módními prvky také přicházely jednotlivé země Evropy. Z prostředí Německa, Švýcarská ale také Čech pochází kalhoty zvané plundry, což byly kratičké, ozdobně řasené a prostříhávané kalhoty. Z Čech pochází ozdobné síťky k zakrytí obličeje. Nejbohatší dámy si tento doplňek nechávaly zhotovit ze zlata či stříbra.

Poněkud upjatější byla španělská móda. Španělsko se stalo politicky nejdůležitější zemí 16.století a to hlavně díky svým koloniím v Americe. Španělská móda již nemá mnoho společného s humanistickými zásadami. Je nepřirozeně stylizovaná a tvrdá (viz ono ohromné okruží kolem krku) Také přinesla světu korzet a inkvizici.

Protikladem této upjaté a strnulé módě byla Francie, která se nacházela pod silným renesančním a humanistickým vlivem Itálie. Italská renesance a humanismus Francii infiltrovala formou válečné kořisti, která se do Francie dostává díky častým válečným výpadům Francouzů právě do Itálie. Svým mocným úderem do historie a módy vůbec však Francie přinešla až v období baroka, o tom ale zase příště.

 

 

 

 

 

Baroko vzniklo jako ostrý kontrast renesance. Umělecká díla, stavby a samozřejmě móda měly působit na city člověka a ohromovat svou velkolepostí, bohatostí a nádherou. Postupem času se šlechta snažila co nejvíce napodobovat francouzskou módu po vzoru Ludvíka XIV V ženském oděvu byl stále více oblíbený oválný výstřih, který odhaloval poprsí, ramena a šíji. Jednoduchá spodní košile měla hladké rukávy, nejčastěji byla červená. Důležitým prvkem oblečení byl korzet vyztužovaný velrybími kosticemi, v extrémních případech i kovem. Stahoval především pas a zdůrazňoval poprsíSvrchní bílá košile měla oválný nebo čtvercový výstřih. Rukávy z hedvábných tkanin se postupně zkracovaly, až na konci 17. století odhalovaly celé předloktí. Nosily se ve více variacích, od hladkých ozdobených jen stužkami až po rukávy zakončené několika řadami krajek. Kontrast k útlého živůtku tvořila široká, bohatě zdobená sukně

 

 

Podstatná změna také nastala v úpravě vlasů. Od lehce zvlněných účesů z poloviny 17. století se vlasy začaly tupírováním zvedat do výšky Oděv a účes zdůrazňující krk, paže vyžadovala i jiný druh šperků. Na každém obraze z této doby vidíme víceřadé perlové náhrdelníky a náušnice. Perly se našívaly i na sukně a čapce či vplétaly do vlasů.

Nejhonosnější součástí mužského oděvu byla košile s ležatým límcem a manžetami. Přes ni s oblékala vesta s užšími rukávy sahající po kolena. Svrchním oděvem byl kabátec, stejně dlouhý jako vesta se širšími rukávy, které odhalovaly manžety od košile. Nohavice sahaly pod kolena doplňovaly je punčochy upevňované provázky. Typické pro mužskou módu 17. století byla úprava hlavy, tedy bohatá paruka z pravých vlasů i vlny, kterou tvořila soustava velkých loken padajících mnohdy až na hrudník

 

zdroj: